Majetek je v rodinném hospodaření velmi zajímavou položkou. Bez některých základních věcí se neobejdeme, jiné zvyšují náš komfort. Další mohou sloužit jako zdroj nezávislých příjmů.
Budování majetku není jednoduché. Vždy jsme nuceni zvažovat, jakou část prostředků využijeme pro zajištění aktuálních potřeb a kolik věnujeme na dlouhodobější cíle. A sotva se podaří něco nahospodařit, nastane další úkol – jak majetek ochránit proti hrozícím rizikům.
Zatímco u finančních aktiv používáme jako klíčový obranný prvek diverzifikaci, movité a nemovité věci nejlépe ochráníme vhodným pojištěním. Jaká rizika majetek ohrožují? Kromě naší vlastní hlouposti především živelní události a odcizení, případně vandalismus.
Takže začne pršet, takový docela hustý přívalový déšť, těsnění kolem oken to nezvládne a v bytě máme potopu. Ale my jsme pojištění, a proto docela v klidu nahlásíme průšvih pojišťovně: zaplaťte škody. Jaké však nemilé překvapení! Pojišťovna s politováním sděluje, že v tomto případě žádnou náhradu neobdržíme, anžto déšť nepatří mezi živelní rizika.
Protože jsme si nepročetli pojistné podmínky, dostali jsme lekci. V pojistné smlouvě, jejíž jsou součástí, je vždy popsáno, co bude předmětem případného pojistného plnění a co nikoli. Rovněž tam najdeme definice jednotlivých rizik. Například škody spáchané větrem pojišťovna uhradí pouze v případě, že bude mít sílu vichřice nebo větší. Což znamená, že jeho rychlost musí překročit hranici stanovenou dle Beaufortovy stupnice síly větru či v kilometrech za hodinu nebo metrech za sekundu. Čerstvý či silný vítr, byť by způsobil škodu, nezpůsobí výplatu od pojišťovny.
Podobně užitečné je prostudovat pojistné podmínky vztahující se k odcizení. A to zejména statě pojednávající o předepsaném zabezpečení pojištěných věcí. Mohou být odlišné u různých pojišťoven, přičemž některá zabezpečení jsou přímo požadována a bez nich plnění nenastane. Jiná, pokud jimi máme majetek chráněn, přinesou nezanedbatelnou slevu na pojistném.
Další slevu získáme sjednáním rozumné spoluúčasti na škodě. Jde o dohodnutou částku, do jejíž výše si hradíte škody sami. Například při škodě 187 000,- a spoluúčasti 30 000,- vyplatí pojišťovna 157 000,-; při škodě 28 000,- nevyplatí nic. Klientovi se to ale většinou vyplatí, pokud úspora na pojistném díky spoluúčasti převýší část škody nehrazenou pojišťovnou.
Co se naopak nikdy nevyplatí, je uzavírat pojištění za účelem výdělečným. Požadovat plnění za fiktivní nebo zmanipulované škody je podle zákona trestným činem. Jednejte vždy korektně a totéž samozřejmě požadujte od pojišťovny. Jestliže nebudete spokojeni s výší vyplacené náhrady škody, neváhejte ji rozporovat, shledáte-li pro to rozumný důvod. Pojišťovna jako každá jiná obchodní společnost se snaží minimalizovat náklady, a vyplacená plnění za škody jsou jedním z nich. O konkrétní škodě rozhodují konkrétní lidé, a ti nejsou neomylní. Pokud to bude nutné, braňte svá práva zdvořile, ale pevně. Velmi často pak dojde k revizi rozhodnutí a doplacení sporné částky.
Měnit pojišťovnu kvůli nespokojenosti s výší náhrady? Jen v krajním případě. V oddělení likvidace škod různých pojišťovacích ústavů sedí velmi podobní zaměstnanci, kteří používají obdobné postupy. Pojišťovnu je třeba vybírat především se zřetelem na její kapitálovou vybavenost a schopnost vyplatit náhradu ihned po došetření všech potřebných skutečností.
Většina pojištění majetku je dnes uzavírána na novou hodnotu. To je cena na znovupořízení věci ve chvíli, kdy nastala škoda. A s tím souvisí konceptpodpojištění, který může být překvapivě nepříjemný. Ukážeme si to na příkladu:
Před 25ti lety jsem postavil rodinný dům za cca 300 000,-. Pokud bych jej dnes prodával, obdržel bych za něj něco kolem 2 500 000,-. Kdybych ho ale nechal postavit, stejně velký a stejně vybavený, zaplatil bych cca 5 000 000,-. A to je částka, která by měla být uvedena na pojistné smlouvě. Jenže jsem šetřílek, a pojistím dům právě na 2 500 000,-, i tak se mi to zdá drahé. Na pojistném šetřím 2 000,- za rok. I přijde v pátém roce vichr a rozebere střechu. Cena za materiál a práci při opravě je 300 000,-. Jsem v klidu, vždyť mám pojistku na 2 500 000,-, což je více než 8x tolik. K mému úžasu vypadne z pojišťovny méně než 150 000,-, manželka mi přikládá studené obklady. Vydělal jsem za 5 let 10 000,- na ušetřeném pojistném a šmahem prodělal více než 150 000,-.
Podpojištění totiž znamená, že pojišťovna nevyplatí plnění do výše pojistné částky uvedené na pojistné smlouvě, nýbrž v poměru, v jakém je částka na smlouvě vzhledem k nové hodnotě pojištěné věci. Minus penále za klientem nesprávně uvedené údaje.
Mimo jiné to znamená, že pojistné částky je potřeba občas revidovat. Nová hodnota věcí díky inflaci totiž roste a roste a roste….