Jak to vypadá, když se „rozhazují peníze z vrtulníku“? Pandemie covid-19 a kroky mnohých vlád a centrálních bank nám tento ekonomický výraz předvedly v praxi. Ukázaly mimo jiné, že stimulování ekonomik pomocí peněz rozdávaných veřejnosti a firmám má své limity, respektive rizika. Například v podobě rychlého zdražování zboží, se kterým se nyní potýkáme citelně i v České republice.
O helikoptérových penězích mluvíme v situaci, kdy centrální banka, která má pod palcem tisknutí peněz, a vláda začnou nově natisknuté peníze „rozhazovat“ mezi firmy i širokou veřejnost skrze různé stimulační balíčky a dávky. K tomuto jevu v průběhu pandemie docházelo a stále dochází prostřednictvím různých vládních opatření – sociálních transferů, které centrální banka financuje.
Graf níže tuto situaci přesně popisuje na americkém příkladu. Vládní výdaje na sociální transfery (modré sloupce) se od propuknutí pandemie v loňském roce téměř zdvojnásobily, ale zároveň i americká centrální banka začala tamní vládě masivně půjčovat peníze, které musela samozřejmě natisknout (červené sloupce).
Jak lidé naložili s penězi, které dostali od vlády? Opět nám to hezky ukazuje graf níže. Když na jaře 2020 nastala tvrdá uzávěra ekonomik, tak se meziročně skokově propadly jak maloobchodní tržby (modrá čára), tak i průmyslová produkce (červená čára). I s pomocí helikoptérových peněz se ale maloobchodní tržby velmi rychle zotavily a už v květnu téhož roku vykazovaly znovu meziroční růst. Průmyslová produkce na tom ale byla jinak – obnovování výroby některých fabrik trvalo dlouho a došlo k porušení dodavatelských řetězců. Návrat k meziročnímu růstu tak trval průmyslové výrobě až do jara 2021.
Lidé tedy mohli utrácet peníze, ale firmy zároveň nevyráběly tolik, aby jejich poptávku uspokojily. Jsme tak v situaci, kdy více peněz „honí“ méně zboží. Proto jsme i nyní stále svědky nedostatku některých výrobků a zdražování.
Co nás pandemie o vrtulníkových penězích naučila? Tyto vládní výdaje financované pomocí dluhu mohou opravdu nastartovat ekonomiku a podpořit utrácení domácností. A v některých situacích to může být skutečně dobré řešení, typicky když dojde k nějakému šokovému snížení poptávky. Ale pak jsou situace, kdy už o dobrém řešení mluvit nemůžeme, a to je přesně příklad šokového poklesu a následně jen pomalého růstu nabídky, který jsme poslední rok sledovali.
Pokud centrální banky budou stále pokračovat v uvolněné měnové politice, respektive budou rozhazovat vrtulníkové peníze rychleji a ve větším objemu, než je dlouhodobý růst peněžní zásoby, tak vyšší inflace se nestane pouze dočasným, ale trvalým jevem.