druhý týden letošního roku se na akciových trzích vyznačoval růstem. Při hledání důvodů takového vývoje se musí člověk nutně opakovat. Naprostá neexistence negativních scénářů. Američan se s Číňanem dohodne, to je prakticky jisté. Neřízený odchod Velké Británie z Evropské unie nehrozí. Impeachment Donalda Trumpa je spíše kapitolou z pohádek pro mladé americké demokraty než reálná hrozba. A ani likvidace významného íránského generála a raketová odpověď ze strany jeho země trh nedokázala vyvést z jeho zenového klidu. Íránské rakety létají a VIX (index strachu) je poblíž svých nejnižších hodnot. Zdá se, že akciové indexy nemůže na jejich cestě vzhůru nic zastavit. Ani rakety, ani dlouhodobě klesající ziskovost amerických firem, ani recese, která přinejmenším v průmyslu reálně hrozí. Investoři na takové věci nehledí a chamtivost je plně ovládá.
Z fundamentálního pohledu byla pro trhy v uplynulém týdnu klíčová jednání centrálních bank. Americký FED ponechal své úrokové sazby na stávající úrovni 1,5-1,75 procenta. To nikoho nepřekvapilo, a tak investoři sledovali spíše to, co z jednání uniklo. Je evidentní, že rostoucí inflace by mohla být do budoucna problémem. Američtí centrální bankéři se nechali v minulosti slyšet, že by jim vyšší, než cílovaná inflace zase až tak moc nevadila (to může být informace pro komoditní investory) a nějakou dobu by s ní FED dokázal žít. Přesto je potřeba vývoj inflačních očekávaní pozorně sledovat. Zajímavá je také poznámka Jeroma Powella o tom, že některé dříve uznávané ekonomické postuláty v současné době přestávají platit. Také Evropská centrální banka ponechala svoji hlavní sazbu na nulové úrovni a depozitní sazbu, tedy sazbu, za níž si mohou komerční banky ukládat přebytečné peníze u ECB, na -0,5 procenta. Banka potvrdila, že od listopadu opět zahájila program výkupu aktiv z trhu a hodlá jej ukončit až těsně před tím, než se rozhodne začít zvyšovat sazby.
Z dalších makroekonomických dat ve Spojených státech zklamal tradičně hodně sledovaný report z tamního trhu práce, když se zjistilo, že největší světová ekonomika vytvořila v uplynulém měsíci méně pracovních míst, než se původně očekávalo a také průměrné hodinové mzdy rostly pomaleji, než se čekalo.